Jitrocel (Plantago)

Rostliny nacházíme na loukách, pastvinách a okrajích cest. Jitrocel větší (Plantago major) dává přednost výživným půdám a roste i na silně sešlapávaných cestách nebo pastvinách, jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) i na velmi suchých půdách a úhorech. Rostliny patří do čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). Jejich společnými znaky jsou souběžné žilky, listy v přízemní růžici a sestavení květů v malém hustém klasu na kratší či delší bezlisté stopce; prašníky se většinou vyklánějí ven a jsou nápadně zbarvené. Dalším znakem je pevné zakotvení v půdě silným vláknitým kořenem, což znesnadňuje vytržení rostliny na nežádoucím místě.

 

Typické pro rod jsou vláknité provazce pletiva v listech a stvolech. Rostliny obsahují sliz, hořčiny, vitamin C, glykosid a kyselinu křemičitou. Kromě toho bylo zjištěno antibiotické působení. Šťáva z jitrocele neplesniví nebo jen velmi málo. Používají se listy, sbírané před květem. Šťávy a další přípravky se užívají při onemocněních horních cest dýchacích a zevně na záněty pokožky. V zahradě, zejména v trávníku, je jitrocel zpravidla nežádoucí, protože svými širokými růžicemi listů utiskuje trávy. Lze se ho zbavit pouze včasným vyrýpnutím.