hořká skvrnitost jablek

Obsah

Hořká skvrnitost jablek - nemoc z nedostatku vápníku

Hořká skvrnitost jablek (někdy také Ca-deficientní hořká skvrnitost jablek) je choroba jabloní, resp. jejich plodů, kterou nepřenáší žádné viry ani hmyz apod., ale vzniká zejména jako nedostatek vápníku v plodech, na čemž se podílí také přehnojování dusíkem, draslíkem a hořčíkem.

Na plodech to poznáte od druhé polovině vegetační doby, nebo také až při skladování, a to tak, že se na jablkách objevují propadlé skvrny, které pod sebou mají hnědou a hořkou dužninu, tím se stávají hořkými a nepoživatelnými, jejich kvalita rychle klesá a skladovatelnost také. 

Nejlepší ochranou je jabloně pravidelně zalévat, nepřehnojovat je umělými hnojivy a během léta aplikovat na list přípravky obsahující vápník (chlorid vápenatý).

Hořká skvrnitost jablek - skvrny na povrchu plodu

Hořká skvrnitost jablek u plodů

Protože se hořká skvrnitost objevuje až během vegetace nebo při skladování, mnohdy máme pocit, že všechna naše jablka jsou zdravá. Teprve při sklizni nebo skladování objevíme skvrny, které nejenže nevypadají dobře, ještě navíc kazí kvalitu jablek, která se pak nedají konzumovat. A to už vůbec nemluvě o tom, že taková jablka se nedají skladovat, prodávat apod. Když totiž jablko s hořkou skvrnitostí naříznete, budete mít na řezu hnědé a hlavně hořké skvrny. Tyto skvrny se při delším skladování i zvětšují.

Hořká skvrnitost jablek - řez plodem

Fyziologická skvrnitost jablek

Hořké skvrnitosti jablek se také někdy říká fyziologická skvrnitost jablek, a to proto, že je zapříčiněna fyziologickou příčinou (tedy nedostatkem vápníku a naopak nadbytkem dusíku, draslíku a hořčíku).

Některé jabloně jsou na tuto chorobu mnohem více náchylné, typicky třeba Jonathan

Doporučuje se vybírat odolné odrůdy a nepřehnojovat půdu chemickými hnojivy.

Zdroje:

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.