Lidé, kteří mají zahrádku, nebo pokojové rostliny, se již zajisté setkali s hnojivo chemickými nebo organickými. Nyní na podzim mají také své místo v pěstování, aby se vrátily odebrané živiny do půdy. U těch přírodních hnojiv si většinou představíme slepičince, kobylince, nebo koňský trus. Nás zaujal nový produkt na českém trhu a to trus HMYZÍ. Když jsme nad tím v redakci přemýšleli, tak jsme si říkali – proč ne. Všude samý pesticit, bročků pomálu, tak třeba na tom něco bude dát do té půdy ten trus hmyzí. Spojili jsme se tak s HNOJÍK.CZ, abychom se dopátrali více informací.
Co je hmyzí trus/HNOJÍK zač?
Naše organické hnojivo (v zahraničí známé jako „insect frass“) obsahem základních látek jako je dusík, fosfor a draslík srovnatelné se slepičím trusem, ovšem na rozdíl od něj je zcela bez zápachu, má neutrální PH a není ho třeba dále zpracovávat před upotřebením. Obsahuje také kremičitany, které zesilují stěny samotných buněk rostlin. Právě díky neutrálnímu PH jím není možné rostliny přehnojit (spálit kořeny) či popálit listy rostlin. Výjimečnost hmyzího trusu podtrhává obsah Chitinu, který je výhradní divizou tohoto hnojiva. Ten pomáhá rostlinám se bránit před škůdci a patogeny. Dále mí silný repelentní účinek na škůdce, jako jsou z těch nejznámějších mšice, molice, dřepčík či lalokonosec. Stejně dobře pomáhá bránit rostliny proti chorobám.
Při aplikaci hmyzího trusu dochází k uvolňování živin postupně a dlouhodobě. Jeho se zlepšují tepelné a vzdušné vlastnosti půdy a půdní struktura. To vše vede k dobrému prokořenění rostlin. Hmyzí trus zabezpečuje biologický život v půdě, zvyšuje podíl humusu a přispívá k větší úrodnosti.
Chitin je vážně tak skvělý?
Tuto složku obsahuje pouze hnojivo z hmyzího trusu. Je to látka obsažená v krovkách broků, křídlech motýlů nebo „kůži“ moučných červů. Právě mouční červi jsou zodpovědní za výrobu tohoto hmyzího trusu. Zmíněný Chitin má na svědomí spouštění autoimunitních reakcí rostlin, které jsou hnojivem pohnojeny. Díky výskytu Chitinu v hmyzím trusu je možné napadeným rostlinám pomoci. Letos nás některé testy vyloženě překvapily. Dvě zákaznice potvrdily vyléčenou švestku z nemoci šárka, nebo jiná úspěšně zabojovala s vrtulí ořechovou na ořechu. To jsou výsledky, které jsme ani nečekali, protože se tato nemoc i vyjmenovaný škůdce považuje za problém, který se nedá dobře řešit jinak, než pokácením stromu. Vedle toho úspěchů vypadá úspěch s padlí, nebo sviluškou jako banalita k řešení.
Jak vzniká hmyzí trus?
Mouční červi žijí žiji v pšeničných otrubách s jedí ovoce a zeleninu. Během svého života produkují hmyzí trus a svlékají ty „zázračné“ svlečky. Již kvůli samotnému způsobu výroby je hnojivo naprosto bezpečné pro všechny lidi, zvířata i hmyz. Ten repelentní účinek Vás totiž škůdců zbaví odpuzením, nepůsobí na ně destruktivně. Bedýnka plná moučných červíků umí vyprodukovat 1L hnojiva za 90 dnů krmení.
Na co všechno lze HNOJÍK použít?
Hmyzí trus se hodí na všechny rostliny bez výjimky. Hodí se na pokojové rostliny, plodiny, trávník, kaktusy, sukulenty, stromy i keře. Zkušenosti zákazníků jsou sdílené na facebookové skupině MÁME RÁDI HNOJÍK.
Způsob aplikace a dávkování.
Hnojivo je jemný sypký materiál připomínající mouku. Ten se dá aplikovat posypem, nebo se dá vylouhovat. Z výluhu je možné dělat jak postřik, tak zálivku. Hnojivo je tak vydatné, že například na rostlinu rajčete stačí posypat kolem stonku pouhých 15ml hnojiva (polévková lžíce) 4x za sezónu. Doma budete nejspíše třepat 5ml (čajovou lžičku) v 1L vody v pet lahvi.
V případě bojů se škůdci či nemocemi rostlin je lepší hnojivo vylouhovat ve vodě. Ideálně je při tomto postupu část výluhu (voda) použít na postřik a zbytek (voda s usazeninou hnojiva) zalít jako zálivku ke kořenům. Síla výluhu je 1 polévková lžíce hnojiva na 1L vody. Případně půlka lžíce hnojiva a půlka lžíce svleček. Takto připravený výluh je nejlepší použít 2-3 dny po sobě. Čtvrtý den by měl být již patrný výsledek.
U zdravých rostlin v květináčích stačí 1 čajová lžička hnojiva na 1L vody v zálivce.
