fytoplazmová proliferace jabloně

Fytoplazmová proliferace jabloně - některé odrůdy jsou náchylnější

(Candidatus Pyhloplasma mali)

Fytoplazmová proliferace jabloně je virová choroba, která napadá výhradně jabloně. Přitom některé odrůdy jsou více náchylné – například Golden Delicious, Jonathan, James Grieve nebo Elstar, stejně tak podnož M4.

To, že vám jabloně napadl právě tento virus, poznáte podle několika příznaků:

nápadně zvětšené palisty,
metlovitý růst letorostů, které jsou pak více napadány padlím,
zmnožení výhonů u báze kmene,
plody malé, méně kvalitní,
výnosy jsou nižší až o 70 %.

Virus se přenáší vegetativní cestou – roubováním, očkováním nebo podnožemi, ale mohou jej přenášet i některé druhy hmyzu (mery nebo křísi).

Ochrana před touto chorobou spočívá především v zamezení vegetativního množení, důsledná likvidace napadených stromů a chemická nebo biologická ochrana proti hmyzím přenašečům.

Fytoplazma - proliferace jabloně

Fytoplazma je specializovaná bakterie, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je obvykle přenášena hmyzem. Jde o organismy o průměru menším než 1 mikrometr. Choroba způsobená fytoplazmou se pak nazývá fytoplazmóza. Mezi fytoplazmózy patří například stolbur, fytoplazmová žloutenka nebo fytoplazmová proliferace jabloně.

Fytoplazmy jsou mikroorganismy patřící do třídy Mollicutes, což jsou bakterie bez buněčné stěny. Jsou známé také jako fytoplazmy rostlinných chorob a jsou přenášeny hmyzem, zejména mšicemi a některými druhy cikád. Infekce fytoplazmami mohou způsobovat různé rostlinné choroby, které se projevují například žloutnutím, zakrslostí, deformací nebo vadnutím rostlin.

Fytoplazmy napadají cévní systém rostlin a přenášejí se z jedné rostliny na druhou prostřednictvím hmyzu, který se živí rostlinnými šťávami. Poté se fytoplazma rozmnožuje v rostlinných tkáních a ovlivňuje jejich vývoj a fungování.

Tyto bakterie mají velmi malý genom a jsou schopny přežívat pouze uvnitř hostitelských rostlin nebo hmyzu. Fytoplazmy se specializují na specifické rostliny nebo druhy hmyzu, a proto jsou spojovány s různými rostlinnými chorobami ve zemědělství a zahradnictví.

Je důležité, aby se fytoplazmové infekce diagnostikovaly a řešily, protože mohou způsobit značné škody na úrodě a produkci rostlin. Opatření zahrnují prevenci šíření hmyzu, použití rezistentních odrůd rostlin, chemické ošetření a další integrované metody řízení chorob.

Fytoplazmová proliferace jabloně prevence

K preventivním opatřením proti této virové chorobě patří:

zamezení rozšiřování vegetativním způsobem, zejména množení roubováním, očkováním z nemocných rostlin a také nepoužívání podnoží M4,
důsledná likvidace napadených stromů,
účinná ochrana proti hmyzím přenašečům.

Další možností je použití a aplikace přírodního organického hnojiva, které způsobí, že rostliny/dřeviny budou více odolné vůči chorobám i škůdcům.

Mezi tato přírodní organická hnojiva patří například i Hnojík – viz dále.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Fytoplazma – Wiki

Fytoplazmová proliferace jabloně – Eagri

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.