Echinopsis (Echinopsis)
Krásně kvetoucí a „nezničitelné“ kaktusy
Stanoviště: v létě nejlépe venkovní místo se slabým stínem
Výška: podle druhu až 50 cm
Doba kvetení: jaro–léto
Množení: semeny nebo odnožemi
Rod Echinopsis (Echinopsis) z čeledi kaktusovitých (Cactaceae) je systematickou jednotkou již od roku 1837. Zahrnuje kulovité tmavozelené kaktusy, které kvetou v noci velkými nálevkovitými květy. Jejich domovem je Jižní Amerika, Bolívie, Paraguay, jižní Brazílie, Uruguay a jižní Argentina. V pozdější době byly v Bolívii a v severní Argentině nalezeny podobné kaktusy s živě zbarvenými denními květy; byly nejdříve zařazeny k rodu Pseudolobivia, ale nyní se opět řadí k rodu Echinopsis. Echinopsisy se pěstují déle než 100 let. V bytech na okenním parapetu se jim dobře daří bez větší péče, ochotně kvetou a po opylování hmyzem tvoří semena. Vzhledem k volnému způsobu opylování jsou „pravé“ druhy v kultuře vzácností. Popis druhů se odlišuje od popisu kříženců, kteří se ve sbírkách vyskytují nejčastěji. Cílevědomým šlechtěním se podařilo získat hybridy s velmi krásnými květy.
Echinopsisům vyhovuje dobře propustná humózní směs zemin a pravidelné přihnojování během růstu. Před silným slunečním úpalem se mají rostliny chránit, přesto nejlepší otrnění mají rostliny na slunném místě venku. Pseudolobivie milují ranní slunce a čerstvý vzduch. Pokud se rostliny pěstují během léta pod sklem, potřebují dostatek vody. K přezimování echinopsisů je možné použít i suchý a chladný sklep s teplotou 6–10 °C.
Pro kaktusáře mohou být zajímavé následující druhy:
Pro kaktusáře mohou být zajímavé následující druhy:
Echinopsis eyriesii (Echinopsis eyriesii)
Tvoří kuželovité až krátce sloupovité tělo, zprvu jednotlivé, později s dalšími výhony. Na 11–18 žebrech jsou okrouhlé bílohnědavé areoly a velmi krátké tmavohnědé trny. Bílé květy jsou 17–25 cm dlouhé. Mnohé Echinopsis-hybridy vznikly z tohoto kaktusu stejně jako z dalších uvedených druhů.
Echinopsis multiplex (Echinopsis multiplex)
Má kulovité až kyjovité tělo, je až 30 cm vysoký a tvoří výhony. Na 13–15 žebrech s úzkou hranou nahoře jsou velké bílé areoly. Žlutohnědavé trny jsou dosti dlouhé. Bílé až světle růžové květy jsou 15–20 cm dlouhé.
Dále se uvádějí echinopsisy (pseudolobívie) kvetoucí ve dne
Echinopsis aurea (Pseudolobivia aurea)
má až 10 cm vysoké tělo s 14–15 ostrohrannými žebry a s areolami zpočátku hnědými. Okrajové trny jsou bělavé až světle hnědé, středové trny tmavé, zploštělé, silnější a až 3 cm dlouhé. Bočně postavené květy jsou mírně zakřivené, až 9 cm dlouhé, 8 cm široké, citronově žluté a v jícnu tmavší.
Echinopsis kermesina
(Pseudolobivia kermesina)
tvoří kulovité výrazně zelené tělo o průměru až 15 cm. Žebra (15–23) jsou hrbolkovitě ztlustlá kolem areol. Červenavě žluté okrajové trny jsou až 12 mm dlouhé; tmavší a silnější středové trny jsou většinou zahnuté k tělu a 2,5 cm dlouhé. Karmínově červené nebo světlejší květy jsou 15–18 cm dlouhé.
Echinopsis kratochviliana
(Pseudolobivia kratochviliana)
tvoří ploše kulaté tmavozelené tělo s průměrem až 6 cm. Na 18 ostrých žebrech jsou ploché hrbolky. Trny jsou šedobílé, zpočátku tmavší. Čistě bílé květy mají poměrně krátkou trubku.
