Durman (Datura)

Bohatě kvetoucí a případně silně vonící kbelíkové a skleníkové rostliny;
pozor, jsou jedovaté!

Stanoviště: přes léto slunné až polostinné
Výška: podle druhu do 5 m
Doba kvetení: od června do zámrazu; v zimě kvete durman růžový (Datura rosei)
Množení: řízky nebo semeny

Pěstitelsky významné druhy durmanu z čeledi lilkovitých (Solanaceae) jsou k mrazu citlivé keře z Jižní Ameriky. Durman obecný (Datura stramonium) je jednoletá bylina, která planě roste i u nás na rumištích a suťových svazích. Jako kulturní rostlina se neuplatňuje. Semena a plody všech druhů jsou velmi jedovaté.

Odborníci nemají stejný názor na zařazení rodu durman (Datura) v botanickém systému. Zatímco někteří botanici, hlavně američtí, prosazují zařazení stromovitých a keřovitých druhů durmanů k rodu brugmansie (Brugmansia), především němečtí botanici usilují o zachování širokého rodu durman (Datura). Pod tímto označením si tyto krásné lilkovité rostliny získaly oblibu amatérských pěstitelů a těm by lépe vyhovovalo zachování dosavadního jména.

Nejznámější a snad nejkrásnější je durman vonný (Datura suaveolens) („andělské trumpety„) z Brazílie. Až 30 cm dlouhé žluté květy silně voní, především večer. Pod jménem Datura sanguinea se někdy v obchodech nabízí druh durman růžový (Datura rosei), který kvete v zimě. Jeho květy jsou 15 cm dlouhé, úzké, oranžové až načervenalé a nevoní. Datura sanguinea se málokdy pěstuje. Durman stromovitý (Datura arborea) z Peru a Chile má 18 cm dlouhé bílé květy; u druhu Datura aurea z horských oblastí Kolumbie a Ekvádoru jsou až 30 cm dlouhé.

Durman bělokvětý (Datura x candida)

je kříženec druhů Datura aurea a Datura versicolor a má velké bílé květy. Pojmenování jeho různých forem s jednoduchými nebo plnými květy v barvách žluté, broskvové, růžové a červené je v obchodech většinou smyšlené. Jen zřídka je lze přiřadit k některému druhu; zpravidla jde o hybridy, variety a sporty neznámého původu, což však jim na kráse neubírá.

Pěstování:

Všechny durmany se mohou pěstovat na plně slunném místě, ale v polostínu kvetou déle. Začínají kvést podle způsobu přezimování, nejdříve od června a pak kvetou s přestávkami až do prvních mrazů.

Předpokladem pro bohaté kvetení je vydatné zalévání a přihnojování. Za horkých letních dnů je zapotřebí zalévat i třikrát za den. Jednou týdně se má tekutě přihnojovat minerálním vícesložkovým hnojivem. Substrát do nádob nemá být příliš lehký ani obsahovat příliš mnoho rašeliny, aby nedocházelo rychle k jeho vysychání.

Nejlépe se daří rostlinám vysazeným do košů z plastů, v nichž se koncem léta přenesou do bezmrazého, ale chladného prostoru k přezimování (může být světlý nebo tmavý). Před začátkem sezony, od poloviny května, mohou se rostliny hluboko seříznout. Výjimkou je druh Datura sanguinea, který kvete od září do dubna a nepotřebuje tedy zimní odpočinek. Nejlépe se pěstuje v zimní zahradě.

Hnojení stromů a keřů je ideální postřikem z Hnojíku

Rozpusťte 1 čajovou lžičku (5 ml) našeho Hnojíku ve sklenici vody (1 l). Pokud používáte postřikovač vybavený sítkem, doporučujeme přefiltrovat výluh pomocí kávového filtru, nylonové punčochy, látky, nebo našeho speciálního filtračního sítko pro zajištění čistoty roztoku.

Výroba Hnojík koncentrátu dle jednoho ze zákazníků

Můj způsob hnojení starých velkých stromů.

V nádobách, nejčastěji 90-ti litrových rozmíchám hnojík a nechám odležet, asi tak den, občas pořádně promíchám. Na poslední fotce je odležený hnojík v kyblících a rozmíchávání nového. Před použitím zálivku hodně zamíchám, aby se logr pěkně rozvířil a rozlévám v kyblících pod koruny stromů. Počet kyblíků podle velikosti a nemoci stromu. Zalévám při deštivém počasí a raději poloviční koncentraci a dvakrát. Naposledy jsem takhle rozléval kolem 1200l hnojíku-roztoku. Tato metoda se mi osvědčila.