Cedr (Cedrus)
Cedry jsou impozantní stálezelené jehličnaté stromy, které dorůstají do výšky 20–30 m. Mají rády slunná a chráněná stanoviště s hlubokými, svěžími a propustnými půdami. Kvetou na podzim (září–říjen) a množí se výsevem a roubováním. Rod Cedrus zahrnuje čtyři druhy, které patří do čeledi jedlovitých (Abietaceae).
Jehlice cedru se vyskytují ve dvou uspořádáních – na prodloužených výhonech jsou spirálovitě rozmístěné, na krátkých výhonech tvoří husté svazečky. Samčí květy jsou žluté, samičí purpurové a vejčité. Po dozrání (za 2–3 roky) se šišky rozpadají přímo na stromě. Cedry jsou dlouhověké a dosahují majestátních rozměrů, potřebují mírné klima a vlhké ovzduší, mladé rostliny je třeba chránit před mrazy.
Druhy cedru
Cedr atlaský (Cedrus atlantica)
Tento vysoký strom je původem z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. Mladé stromy mají pravidelnou, široce kuželovitou korunu, která u starších stromů přechází do široké a nepravidelné. Jehlice jsou modrozelené, asi 3 cm dlouhé. Často se vysazují dekorativní formy:
'Fastigiata'
: široce sloupovitý růst, jehlice svrchu světle zelené, zespodu modrozelené.'Glauca'
: ocelově modré jehlice, dekorativní forma.'Glauca Pendula'
: husté převislé větve a vzpřímený kmen.

Cedr himálajský (Cedrus deodara)
Tento původem z Himálaje vysoký strom má kuželovitou korunu a převislé větévky. Jehlice jsou měkké, svěže zelené, dlouhé 2–6,5 cm. U nás není dostatečně mrazuvzdorný, ale stříbřité formy, jako 'Karl Fuchs'
nebo 'Kaschmir'
, jsou otužilejší.

Cedr libanonský (Cedrus libani)
Charakteristický široce kuželovitou korunou v mládí, která ve stáří přechází do deštníkovitého tvaru. Jehlice jsou 2–3 cm dlouhé, sytě zelené. Vyskytuje se především v Malé Asii a pohoří Taurus. Varieta 'stenocoma'
z Turecka je nejotužilejší a má úzkou, smrkovitě štíhlou korunu.
