Čajovník (Camellia sinensis)
Stálezelený keř, ze kterého pochází jeden z nejznámějších nápojů světa – čaj.
- Stanoviště: slunné až polostinné místo, chráněné před silným větrem
- Výška: 1–3 m při pěstování v nádobě, až 5 m v přírodě
- Doba kvetení: podzim až začátek zimy
- Množení: semeny nebo řízky
Čajovník, latinsky Camellia sinensis, patří do čeledi čajovníkovitých (Theaceae) a pochází z oblasti jihovýchodní Asie, zejména z Číny a Indie. Je to stálezelený keř nebo malý strom s tmavozelenými, lesklými, kožovitými listy. Květy jsou bílé, vonné, s výraznými žlutými tyčinkami, objevují se většinou na podzim a na začátku zimy.
Listy čajovníku jsou surovinou pro výrobu různých druhů čaje – zeleného, černého, bílého či oolongu. Rozdíl mezi nimi nespočívá v rostlině, ale v následném zpracování listů, především v míře oxidace a fermentace.
Pěstování čajovníku
Čajovník vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu s dostatkem živin. V našich podmínkách se pěstuje nejčastěji v nádobách, které lze během zimy přemístit na světlé, chladné místo s teplotou okolo 5–10 °C. V létě mu prospívá pobyt venku na slunném, ale chráněném místě. Zalévá se měkkou, nejlépe dešťovou vodou tak, aby substrát zůstal stále mírně vlhký, nikoli však přemokřený.
Pro podporu růstu a zdravých listů je vhodné pravidelné přihnojování hnojivem pro kyselomilné rostliny. Na jaře lze provést tvarovací řez, který udrží keř kompaktní a podpoří tvorbu mladých výhonků, z nichž se sklízí listy pro přípravu čaje.
Sklizeň a zpracování listů
Sklizeň probíhá několikrát do roka, přičemž se sbírají nejmladší lístky a pupeny. Po utržení následuje proces zpracování, který určuje výsledný typ čaje. Zelený čaj se získává rychlým napařením a sušením, aby se zabránilo oxidaci, zatímco černý čaj prochází úplnou fermentací.
Druhy a odrůdy
Camellia sinensis var. sinensis
Původní čínská forma, má menší listy, odolná proti chladu, vhodná do mírnějších oblastí.
Camellia sinensis var. assamica
Pochází z Indie, má větší listy a vyšší vzrůst, vyžaduje teplejší podmínky.
