Bříza (Betula)
Většinou opadavé stromy, zřídka keře, často s nápadnou bílou kůrou na kmenech
- Stanoviště: slunné, každá zahradní půda
- Výška: podle druhu 1–20 m
- Doba kvetení: duben–květen
- Množení: výsevem a štěpováním
Asi 40 druhů bříz z čeledi břízovitých (Betulaceae) je rozšířeno v mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Některé druhy zasahují do arktických a alpinských pásem. Většina druhů tvoří stromy, které se vyznačují jemným větvením, gracilním růstem, něžnou jarní zelení, podzimním žlutým zbarvením a často nádhernou bělobou kmenů. Listy jsou střídavé, jednoduché, většinou výrazně pilovité a tmavozelené. Květní jehnědy se zakládají již na podzim. Samčí jehnědy přezimují nahé, samičí s ochranou pupenových šupin. Samčí květenství se časně na jaře vyvíjí v dlouhé, volně převislé jehnědy. Plod je jednosemenná nažka s dvěma křídly, opadává v době zralosti.
Břízy se řadí k nenáročným dřevinám. Daří se jim téměř v každé půdě, snášejí nízkou teplotu i zakouřené ovzduší. Jako pionýrské dřeviny potřebují plně slunné stanoviště a jen ve volném prostoru se rozvíjejí do plné krásy. Většina druhů patří spíše k parkovým než zahradním stromům, protože jen ve větších zahradách je pro ně dostatečně velký prostor. Pod břízami, které koření ploše a vyčerpávají půdní vláhu, mají jakékoli podrostové rostliny malou šanci k úspěšnému růstu.
Vybrané druhy:
Bříza čínská (Betula albo-sinensis)
Výška 15–20 m, koruna volná, ozdobná. Listy vejčité až obvejčité, dlouhé 5–8 cm. Oranžová nebo červeně oranžová kůra se velmi tence odlupuje. Strom s výrazným vzhledem, nápadný zvláště v zimě.
Bříza Ermanova (Betula ermanii)
Strom až 20 m vysoký, s hluboko nasazenou, širokou a volnou korunou. Listy trojúhelníkovitě vejčité, vybíhající v dlouhou špičku, 5–8 cm dlouhé, na podzim zlatožluté. Kmen zůstává i ve stáří hladký, žlutobílá kůra se na povrchu stáčí. Jedna z nejkrásnějších bříz.
Bříza Jacquemontova (Betula jacquemontii)
Asi 15 m vysoká, s volnou korunou. Listy vejčité, 5–7 cm dlouhé, na podzim zlatožluté. Kmen s kůrou hladkou, leskle bílou, odlupující se ve velkých cárech. Někdy se uvádí jako forma B. utilis.
Bříza Maximowiczova (Betula maximowicziana)
Až 20 m vysoká, se širokou korunou a silnými větvemi. Listy velmi velké, 8–15 cm dlouhé, lípovité, na podzim zlatožluté. Kůra nejdříve oranžově hnědá, později šedá až bělavá, s růžovým nádechem, tence se odlupuje.
Bříza trpasličí (Betula nana)
Keř 0,5–1 m vysoký, rostoucí poléhavě nebo vystoupavě. Listy malé, téměř okrouhlé, 0,5–1,5 cm široké, tlusté, na líci leskle tmavozelené, bez zvláštního vybarvení na podzim. Nejlépe roste ve svěží, humózní půdě. Je zajímavou rostlinou pro rašelinové záhony, vřesovištní a skalnaté partie.
Bříza černá (Betula nigra)
Asi 15 m vysoký strom má ve stáří poměrně málo silných větví, ale mnoho jemných, trochu svěšených větévek. Listy kosníkovité až vejčité, 4–9 cm dlouhé, nahoře leskle zelené, vespod modrozelené, na podzim žluté. Mladý kmen má červenavě hnědou až oranžovou kůru, která se hustě a zkadeřeně stáčí, ale neodlupuje. Na starém stromě je kůra hrubou, tvrdou a černou borkou.
Bříza papírová (Betula papyrifera)
Až 20 m vysoká, s mohutnou korunou a s tlustými výhony. Listy široce vejčité, 4–9 cm dlouhé, nahoře matně tmavozelené, vespod světle zelené, na podzim zlatožluté. Kůra se odlupuje jen u paty starých kmenů, jinak je hladká, bílá a stáčí se v papírovitých cárech.
Bříza bílá (Betula pendula, nově Betula verrucosa – bříza bradavičnatá)
Tato domácí bříza je 20–30 m vysoká. Zpočátku má korunu úzkou a vzpřímenou, později vysoko vyklenutou, s dlouze převislými větvemi. Mladé větévky jsou tenké a poseté bělavými bradavkami. Listy kosníkovité až trojúhelníkovité, 2,5–6 cm dlouhé, na podzim světle žluté. Kůra u mladého stromu je červeně hnědá (jako u třešně), později bílá a tence se odlupuje, ve stáří se tvoří rozpraskaná černá borka.
Velmi proměnlivý druh s četnými zahradními formami, které jsou pro zahradu cennější nežli původní druh:
- ‚Dalecarlica‘ – vysoký strom s převislými větvemi a s hluboce laločnatými listy
- ‚Fastigiata‘ – roste slabě a strnule sloupovitě
- ‚Tristis‘ – vysoký strom s přímým středním kmenem a s větvemi převislými ve velkých obloucích
- ‚Youngii‘ – většinou jako štěpovaný vysokokmen s deštníkovitou korunou a velmi tenkými převislými větévkami
Bříza mandžuská (Betula platyphylla)
10–20 m vysoká, s řídkou korunou. Listy trojúhelníkovité až vejčité, 4–8 cm dlouhé, nahoře sytě zelené, vespod namodralé. Na jaře raší o 2–3 týdny dříve než jiné břízy, tím je cenná. Častěji se vysazuje Betula platyphylla var. japonica s čistě bílou kůrou.
