rzivost jalovce

Obsah

Rzivost jalovce - napadá hlavně jalovce a hrušně

(Gymnosporangium sabinae)

Rzivost jalovce, známá také jako houbová choroba jalovce, je onemocnění způsobené houbou nazvanou Gymnosporangium sabinae. Tato choroba postihuje různé druhy jalovců, zejména jalovec obecný (Juniperus communis) a jalovec skalní (Juniperus sabina). Kromě jalovců postihuje i hrušně.

Symptomy rzivosti jalovce zahrnují vznik malých oranžových nebo červených výrůstků (tzv. teliospor) na listech, větvích nebo plodech hostitelského jalovce. Výrůstky jsou výsledkem houbové infekce a slouží k přenosu choroby na jiné hostitelské rostliny, jako jsou různé druhy růží, mezihostitelskými rostlinami. Když se infikované výrůstky rozbijí, uvolní se spory houby, které mohou nakazit mezihostitelské rostliny a způsobit další infekce.

Rzivost jalovce je obvykle považována za chorobu s malým významem pro lesní jalovce. Avšak pokud se objeví v zahradách nebo ovocných sadech (u hrušní), může způsobit značné problémy a snížit kvalitu plodů.

Prevence a kontrola rzivosti jalovce zahrnují odstraňování infikovaných částí rostlin, zejména výrůstků, a správnou „hygienu“ zahrady. Použití fungicidů může být také účinným způsobem, jak omezit šíření choroby. Je však vždy vhodné se poradit s odborníkem na rostlinné choroby, aby se určila nejvhodnější strategie prevence a kontroly v konkrétním prostředí.

Rzivost jalovce - rosolovité útvary na větvích za vlhkého počasí

Jak ošetřit rzivost jalovce a hrušně

Pro léčbu rzivosti jalovce a hrušně je důležité zvolit vhodné postupy v závislosti na konkrétní situaci. Zde je několik obecných opatření, která by vám měla pomoci:

  1. Odstraňování infikovaných částí rostlin: Pokud se na jalovci nebo hrušni objeví infikované části, jako jsou napadené listy, větve nebo plody, je důležité je odstranit a zlikvidovat. Tím se snižuje množství choroboplodných struktur, které mohou šířit infekci.

  2. Prostorová izolace mezi hrušněmi a jalovci: Mezi hrušněmi a jalovci by měla být minimální vzdálenost asi 150 až 200 metrů, aby bylo zajištěno to, že se spory houby nepřenesou z jednoho hostitele na druhého.

  3. Zlepšení vzdušné cirkulace: V případě hrušně je důležité zajistit dostatečnou vzdušnou cirkulaci kolem stromu. Toho lze dosáhnout pravidelným řezem, který odstraňuje příliš husté větve a vytváří prostor pro průchod vzduchu.

  4. Opatrné zalévání: Při zalévání jalovce i hrušně je důležité vyhnout se přímému zavlažování listů a větví. Mokré prostředí může přispět k šíření choroby. Zalévejte především ke kořenům rostlin.

  5. Použití fungicidů: V některých případech může být nutné použít fungicidy k léčbě rzivosti jalovce a hrušně, ideální aplikace je koncem srpna a v září. Je však důležité vybrat vhodný fungicid pro danou chorobu a dodržovat pokyny a bezpečnostní opatření uvedená na obalu. Konzultace s odborníkem na rostlinné choroby nebo odbornými zahradníky mohou pomoci s výběrem a aplikací správného fungicidu.

Rzivost jalovce - zduřelé větvičky

Postřik a rzivost jalovce

Mezi fungicidy, které lze použít na rez jalovce anebo hrušně, patří Dithane, Topas C 50, Baycor 25 WP a mnoho dalších. Je však třeba mít na paměti, že chemické postřiky mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata, zvláště vodní organismy, a přírodu okolo.

Při používání postřiků vždy dbejte pokynů na obalu a dodržujte doporučené dávkování.

Dále byste měli používat ochranné pomůcky, jako jsou ochranné brýle, ochranné rukavice a ochranný oblek. Při aplikaci chemických látek nikdy nejezte, nepijte ani nekuřte.

Po aplikaci postřiku si důkladně umyjte ruce.

Postřiky aplikujte pouze za bezvětrného počasí nebo za mírného vánku.

Zdroje:

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.