Padlí hrachu

Padlí hrachu - pozor na všechny luštěniny

(Erysiphe pisi)

Padlí hrachu (Erysiphe pisi) je houbová choroba, která postihuje luštěniny (hrách, čočku, cizrnu aj.). Erysiphe pisi je druh padlí patřící do čeledi Erysiphaceae, která zahrnuje různé druhy padlí napadajících různé druhy rostlin.

Padlí hrachu je charakterizováno bělavým nebo šedým plstnatým povlakem na listech, stoncích a lusku rostliny. Tento povlak je tvořen myceliem houby a jejími konidiemi (asexuálními spórami). Infekce obvykle začíná na listech a postupuje na další části rostliny.

Choroba se často vyskytuje ve vlhkých a teplých podmínkách, které jsou příznivé pro růst a šíření houby. Infikované rostliny mohou ztratit na výnosu, protože padlí omezuje fotosyntézu a snižuje schopnost rostliny zpracovávat živiny.

Kontrola padlí hrachu zahrnuje různé metody, jako je omezení vlhkosti a zlepšení větrání rostliny, aby se snížila příznivá prostředí pro šíření houby. Případně lze použít fungicidy k potlačení infekce, ale je důležité vybrat takový fungicid, který je vhodný pro použití na hrachu a který je bezpečný pro lidskou spotřebu, pokud je hrách určen pro konzumaci.

Padlí na hrachu - jak se choroba šíří

Padlí hrachu (Erysiphe pisi) se šíří pomocí konidií, které jsou asexuálními spórami houby. Tyto konidie se vytvářejí na povrchu infikovaných rostlin a jsou snadno přenášeny větrem, vodou, hmyzem nebo i lidskou činností. Přenášejí se z infikovaných rostlin na zdravé rostliny a způsobují nové infekce.

Ideální podmínky pro šíření padlí hrachu jsou teplé a vlhké prostředí. Vysoká vlhkost zvýhodňuje vývoj a šíření houby, zatímco suché podmínky jí brání. Choroba je častěji pozorována v období s vyšší vlhkostí, jako je jaro a začátek léta.

Pokud jde o přezimování, houba Erysiphe pisi, může přežívat v zimních měsících v různých formách. Jednou z hlavních forem přezimování je tvorba plodniček na opadávajících listech infikovaných rostlin. Plodničky obsahují přezimující struktury houby, jako jsou mycelium a askospory.

Askospory jsou spory, které jsou produkované v plodničkách. Tyto askospory mohou přežívat na opadu rostliny nebo v půdě a čekat na příhodné podmínky pro klíčení a infekci nových rostlin v příští vegetační sezóně.

Je důležité přijmout preventivní opatření, jako je odstraňování a likvidace opadávajících listů nebo rostlinných zbytků, aby se snížila přítomnost přezimujících struktur houby v okolí a minimalizovalo riziko infekce v následující sezóně.

Padlí hrachové - postřiky a další

Proti padlí hrachovému je nejlepší bojovat včasným výsevem rostlin, aby rychleji vyrostly a byly odolnější.

Dále je důležité vybírat odolnější odrůdy, jako je například Abarth nebo Kingfisher.

Případně lze použít postřiky na padlí, jako Kumulus WG a Topas 100 EC.

Dodržujte však doporučené dávkování, nepostřikujte rostliny za větrného počasí a vždy používejte ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice a ochranné brýle.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Padlí – Wiki

Padlí hrachu – Eagri

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.