septoriová skvrnitost celeru

Septoriová skvrnitost celeru - bulvový, listový i řapíkatý celer

(Septoria apiicola)

Septoriová skvrnitost celeru (Septoria apiicola), také známá jako septorióza, je houbové onemocnění postihující všechny druhy celeru (bulvový, listový i řapíkatý) a někdy i kopr. Je způsobena patogenem Septoria apiicola, který napadá listy a stonky celeru.

Septoria apiicola způsobuje vznik charakteristických skvrn na listech celeru. Na listech se objevují drobné, kulaté nebo eliptické skvrny s hnědým nebo tmavým středem obklopeným světlejším okrajem. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se slévat do větších ložisek. Napadené listy postupně usychají a opadávají, což může vést ke ztrátě výnosu.

Septoriová skvrnitost se často šíří za vlhkého počasí, zejména při déletrvajících obdobích deště. Patogen přežívá na napadených rostlinných zbytcích, semenech a v půdě. Infekce se šíří zejména prostřednictvím dešťových kapek a větru, který přenáší výtrusy houby.

Prevence septoriové skvrnitosti celeru zahrnuje používání zdravého osiva, omezování vlhkosti na listech (například zalévání země pod rostlinami, nikoliv na list) a udržování dostatečného prostoru mezi rostlinami pro dobré proudění vzduchu. Při výskytu infekce je vhodné odstraňovat napadené listy a rostlinné zbytky a aplikovat vhodné fungicidy, které mohou snížit šíření infekce.

Septoriová skvrnitost listů celeru

Septoriová skvrnitost se projevuje zejména na listech. Listy jsou pak zcela nepoužitelné, což už řapíkatého a listového celeru představuje vážný problém. Při větším napadení se však i u bulvového celeru může stát, že jsou bulvy menší a protáhlejší, takže jsou sice použitelné, ale méně skladovatelné a téměř neprodejné.

Celer byste měli na stejném pozemku pěstovat maximálně jednou za 3 roky, protože patogen přežívá v půdě asi tak dlouho. Pomáhá i pěstování odolnějších odrůd a hlavně sázení celeru dostatečně daleko od sebe. Docela dobrou prevencí je i sázení celeru mezi sazenice okurek, protože tím je dodržena dostatečná vzdálenost a navíc okurky skvrnitostí netrpí.

Co se septoriovou skvrnitostí listů celeru (Septoria apiicola)

Na septoriovou skvrnitost listů celeru existuje celá řada postřiků, většinou na bázi mědi. Postřiky se provádějí od prvních příznaků nebo preventivně od konce června po 14 dnech. Použít můžete:

Brestan 60 WP (fentin-acetát + maneb) – 0,4 až 0,6 %,
KUprikol 50 (oxylchlorid Cu) – 3,5 až 4 %.

I celer pěstovaný ve sklenících je možné postřikovat, a to stejnými prostředky, jen v jiných poměrech: Brestan – 0,025% a Kuprikol 0,5 %.

Mějte ale stále na paměti, že postřiky jsou chemické látky, které mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata i okolní přírodu.

Vždy používejte ochranné rukavice, ochranné brýle a ochranný oděv. Při postřiku nepijte, nejezte ani nekuřte.

Postřik aplikujte jen za bezvětrného počasí.

Ve skleníku důkladně větrejte během postřiku i po něm.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Septoriová skvrnitost celeru – Agromanuál

Septoriová skvrnitost celeru. Dá se předejít obávané chorobě? – Izahrádkář

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.

septoriová skvrnitost celeru

Obsah