červená skvrnitost

Červená skvrnitost slivoně, červená skvrnitost listů švestek

(Polystigma rubrum)

Červená skvrnitost listů slivoně, známá také jako Polystigma rubrum, je houbová choroba postihující slivoně a jiné druhy rodu Prunus (například trnky). Tato choroba je poměrně běžná a je rozpoznatelná podle charakteristických červených skvrn na listech.

Původcem červené skvrnitosti listů slivoně je houba Polystigma rubrum. Vlhké a deštivé jaro a brzké léto jsou ideální podmínky pro vývoj této choroby. Houba napadá listy slivoní a vytváří na nich drobné, červené skvrny. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se spojit, což způsobuje hnědé nekrotické oblasti na listech. V pozdějších stádiích choroby se na spodní straně listů objevují černé plodničky houby.

Červená skvrnitost listů slivoně způsobuje estetické poškození rostliny, ale obecně se nepovažuje za závažnou chorobu, která by měla významný vliv na zdraví nebo výnos slivoní. Nicméně opakované infekce mohou oslabit rostliny a zvýšit jejich náchylnost k dalším chorobám a škůdcům.

Prevencí proti červené skvrnitosti listů slivoně je důkladné shrabání spadaného listí na podzim, protože v něm mohou přezimovat plodničky houby. Dále je důležité vytvořit dostatečný prostor mezi rostlinami pro lepší cirkulaci vzduchu a snížení vlhkosti. V případě silného napadení mohou být použity fungicidy, které obsahují účinné látky jako například měď.

Červená skvrnitost broskvoně

Poněkud jinou chorobou je tzv. červená skvrnitost broskvoně, která se projevuje pokroucenými listy s vystouplými skvrnami. Jde o poměrně časté onemocnění broskvoní. Houba napadá zejména mladé listy, které pak předčasně opadávají. Ztráta listů přispívá k oslabení stromu, způsobuje opad mladých plodů a někdy i podstatné snížení úrody. Je to tedy nemoc mnohem škodlivější než červená skvrnitost listů slivoní.

K rozvoji choroby přispívá nižší teplota a deštivé počasí koncem zimy, nebo ve stadiu pučení a krátce po vypučení listů. Houba přezimuje v šupinách puků.

Pokud chcete houbě zabránit, aby napadla vaše broskvoně, musíte zrealizovat preventivní postřik stromů měďnatými nebo sirnatými přípravky již brzy na jaře, tedy v době, kdy se nalévají a zvětšují puky. Použít je možné přípravky Cuproxat SC, Kuprikol 50 nebo Champion 50. Můžete také opakovat ošetření v týdenních intervalech až do začátku kvetení, vždy když je chladněji a deštivo.

Je ale možné zabránit šíření choroby i ekologickým způsobem: Z mladých dřevin můžete poškozené listy odstraňovat ručně. Lidové pověry doporučují pěstovat křen mezi broskvoněmi, který prý šíření houby zabraňuje.

Jako vždy je nejdůležitější prevence, tedy vysazovat rezistentní odrůdy, pravidelné odstraňovat napadaného listí, likvidovat nemocné, odumřelé a poškozené větve a listy. Používání hnojiv s nižším obsahem dusíku nebo obecně organických hnojiv – viz dále je také velmi účinnou metodou, jak stromy ochránit..

Červená skvrnitost listů jahodníku

Listy jahodníku ve skutečnosti trpí zase jinou chorobou, která však také připomíná červené nebo červenofialové skvrny. Listy později zasychají a skvrny jsou poměrně velké, s hnědými středy. Počet skvrn se časem zvětšuje a jednotlivé skvrny se spojují. Choroba může napadnout i listové řapíky nebo květní stonky, na nichž pak mají skvrny protáhlý tvar.

Ošetření proti této nemoci se provádí po sklizni plodů. V případě potřeby se ošetření jednou až dvakrát opakuje, a to v intervalech 10 až 14 dnů. Doporučenými postřiky jsou Kupricol 50 nebo Score 250 EC.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz
www.levnepostriky.cz

Zajímavé odkazy

Skvrnitosti listů jahodníku – Agromanual

Kadeřavost listů broskvoně – Recepty prima nápadů

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Pro poskytnutí nejlepší ochrany rostlinám již při sadbě, jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a svlečkami a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojíkem a svlečkami. Tento postup založí základ pro vývoj silné imunity rostliny, která odolá jakémukoli škůdci.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům rostlin několik svleček, a dále si připravit výluh z Hnojíku a svleček, kterým rostliny důkladně postříkáte. Doporučené množství pro tento léčivý elixír je jedna lžička Hnojíku a jedna lžička svleček na jeden litr vody. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů, aby se problém vyřešil. Tato metoda je zvláště účinná proti nejodolnějším škůdcům, jako jsou puklice nebo smutnice, s nimiž se bez svleček neobejdete.

Jak bylo zmíněno, smutnice i puklice jsou odolní škůdci rostlin. Nebojte se používat svlečky podobně intenzivně, jako byste používali Hnojík. Naši zákazníci potvrdili, že vyluhování svleček a jejich následné použití ve formě postřiku proti puklicím má účinné výsledky. Puklice po postřiku uschnou. Pokud však použijete pouze Hnojík, škůdci na rostlině zůstanou, ačkoli je bude snazší odstranit, zcela nezmizí. Chitin obsažený ve svlečkách jim však narušuje trávicí systém, a při dostatečné koncentraci svleček dochází k eliminaci škůdce.

Plísně na rostlinách

Plísně se vypořádává podobně jako s nemocemi. Pokud vaše rostliny trpí plísněmi, je potřeba připravit výluh z Hnojíku a svleček a rostliny tímto roztokem několikrát týdně postříkat. Postupujte stejně, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud to situace dovoluje, zahrabejte svlečky přímo ke kořenům rostlin. Z naší zkušenosti, i když se plíseň může dále šířit, odstraněním napadených listů podporujete růst nových, zdravých listů. V případě pěstování cuket ve skleníku se plísně špatně eliminují. Některé rostliny je prostě lepší pěstovat venku. Dále je důležité nepodporovat vznik plísní tím, že zaléváte rostliny, jako jsou rajčata, přímo na list. Zatímco postřik Hnojíkem na listy neškodí, denní zalévání listů, které to nesnáší, může rostlinám ublížit.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.