Sazovitost jablek

(Gloeodes pomigena)

Sazovitost jablek je choroba způsobená houbou, která se vyskytuje nejčastěji na jablkách, ale i na hruškách nebo kdoulích. Na povrchu zralých plodů se vytvářejí různě velké šedočerné až černé skvrny, které se dají snadno setřít nebo smýt vodou – výhodou této nemoci je, že dužina, a dokonce ani slupka nejsou poškozeny. Plody jsou však nevzhledné a mají horší skladovatelnost. 

Nemoc se může zaměnit s jinou podobnou chorobou – mušinovitostí jablek – tam ale skvrny nejsou souvislé a jsou tvořeny tečkami, které vzdáleně napodobují muší výkaly.

Nejvíce se nemoc objevuje v neudržovaných sadech a hlavně ve vlhčích lokalitách. Také se vyskytuje v zahuštěných a neudržovaných výsadbách a na uzavřených vlhkých lokalitách, často v blízkosti lesa, kde je typicky více deštivé  počasí. Významné jsou i rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd.

Houba přezimuje na letorostech jabloní, ale také například na javorech, lípě, maliníku apod. Na těchto rostlinách se pak během června vytvářejí plodničky s výtrusy, které se větrem a deštěm roznášejí do okolí. Pro vznik infekce jsou vhodné teploty kolem 20 °C a relativní vlhkost vzduchu nad 95 %.

Vzhledem k tomu, že sazovitost jablek nepoškozuje slupku ani dužninu, dají se jablka konzumovat – poté, co je omyjete nebo utřete skvrny. Nevýhodou je však jejich menší skladovatelnost, takže se nedají uskladnit přes zimu. Pro velkopěstitele je tato nemoc také nepříjemná, jablka se špatně prodávají, převážejí, skladují, jsou nevzhledná, kupující je nechtějí kupovat. Jablka jsou vhodná na další zpracování – do džusů, marmelád, džemů apod., a to i pro velkovýrobce.

Preventivně se jabloně, hrušně a kdouloně dají postřikovat prostředky vhodnými proti strupovitosti. Používejte jen fungicid povolený pro danou plodinu podle aktuálního registru přípravků ÚKZÚZ a dávkujte ho podle etikety. Přípravky, které se uvádějí ve starších příručkách (Anvil 5 SC, Baycor 25 WP, Dithane M 45, Polyram Combi), mají zakázané účinné látky nebo nejsou v prodeji.

Proti sazovitosti má ošetření smysl v pozdní vegetační době, tedy koncem července a v srpnu.

Všechny chemické postřiky jsou toxické a potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata i přírodu. Měli byste je aplikovat jen po dobrém uvážení, pokud není možné zasáhnout jinak.

Při aplikaci používejte ochranné prostředky a postřiky aplikujte jen za bezvětrného počasí.

Během postřikování nejezte ani nepijte.

Lepší než postřiky je prevence: volit vzdušné polohy pro pěstování jabloní a hrušní, porosty a hlavně koruny stromů udržovat čisté řezem a provzdušněním.

Nejjednodušší zkouška je setřít skvrnu prstem nebo mokrým hadříkem. Sazovitost zmizí a slupka pod ní je zdravá. Ostatní skvrny na jablkách se setřít nedají:

• Hořká skvrnitost má mírně propadlé skvrnky velké 2 až 6 mm a pod nimi hnědou, hořkou, zkorkovatělou dužninu. Je to porucha výživy vápníkem, ne houbová choroba.
• Lenticelová skvrnitost tvoří drobné tmavohnědé skvrnky kolem teček na slupce, typicky u odrůdy Jonathan při dozrávání nebo ve skladu.
• Strupovitost dělá tvrdé olivově hnědé až černé strupy, pod kterými slupka praská.
• Mušinovitost má skupinky drobných černých teček, jako by po plodu lezly mouchy.