sazovitost jablek

Sazovitost jablek - napadá jabloně, hrušně a kdouloně

(Gloeodes pomigena)

Sazovitost jablek je choroba způsobená houbou, která se vyskytuje nejčastěji na jablkách, ale i na hruškách nebo kdoulích. Na povrchu zralých plodů se vytvářejí různě velké šedočerné až černé skvrny, které se dají snadno setřít nebo smýt vodou – výhodou této nemoci je, že dužina , a dokonce ani slupka nejsou poškozeny. Plody jsou však nevzhledné a mají horší skladovatelnost.

Nemoc se může zaměnit s jinou podobnou chorobou – mušinovitostí jablek – tam ale skvrny nejsou souvislé a jsou tvořeny tečkami, které vzdáleně napodobují muší výkaly.

Nejvíce se nemoc objevuje v neudržovaných sadech a hlavně ve vlhčích lokalitách. Také se vyskytuje v zahuštěných a neudržovaných výsadbách a na uzavřených vlhkých lokalitách, často v blízkosti lesa, kde je typicky více deštivé počasí. Významné jsou i rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd.

Houba přezimuje na letorostech jabloní, ale také například na javorech, lípě, maliníku apod. Na těchto rostlinách se pak během června vytvářejí plodničky s výtrusy, které se větrem a deštěm roznášejí do okolí. Pro vznik infekce jsou vhodné teploty kolem 20 °C a relativní vlhkost vzduchu nad 95 %.

Sazovitost jablek konzumace

Vzhledem k tomu, že sazovitost jablek nepoškozuje slupku ani dužninu, dají se jablka konzumovat – poté, co je omyjete nebo utřete skvrny. Nevýhodou je však jejich menší skladovatelnost, takže se nedají uskladnit přes zimu. Pro velkopěstitele je tato nemoc také nepříjemná, jablka se špatně prodávají, převážejí, skladují, jsou nevzhledná, kupující je nechtějí kupovat. Jablka jsou vhodná na další zpracování – do džusů, marmelád, džemů apod., a to i pro velkovýrobce.

Sazovitost jablek postřik

Preventivně se jabloně, hrušně a kdouloně dají postřikovat prostředky vhodnými proti strupovitosti. Povolené prostředky jsou např.:

Anvil 5 SC (hexaconazole) – 0,03 až 0,04 %,
Baycor 25 WP (bitertanol) – 0,05 až 0,075%,
Dithane M 45 (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %,
Polyram combi (Metiram) – 0,2 až 0,3 %.

Všechny prostředky by měly být aplikovány během pozdní vegetační doby, tedy během konce července a srpna.

Všechny chemické postřiky jsou toxické a potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata i přírodu. Měli byste je aplikovat jen po dobrém uvážení, pokud není možné zasáhnout jinak.

Při aplikaci používejte ochranné prostředky a postřiky aplikujte jen za bezvětrného počasí.

Během postřikování nejezte ani nepijte.

Lepší než postřiky je prevence: volit vzdušné polohy pro pěstování jabloní a hrušní, porosty a hlavně koruny stromů udržovat čisté řezem a provzdušněním.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Co trápilo v letošním roce jabloně II – Telereceptář

Sazovitost neovlivňuje chuť jablek, jen jejich vzhled – NKZ

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.