Hortenzie (Hydrangea)
- Stanoviště: slunné až polostinné místo; půda živná, hluboká, humózní a svěží
- Výška: u keřů 1–3 m, u popínavých rostlin více než 10 m
- Doba kvetení: červenec–září
- Množení: řízky nebo semeny
Všechny pěstované druhy a formy hortenzií mají velká květenství a jsou velmi dekorativní keře. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru a svěží, humózní a dostatečně hlubokou půdu. Za suchého letního počasí je potřebná zálivka. Hortenzie se většinou neseřezávají; výjimkou je hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), která vyžaduje každoroční hluboký řez. U druhu a u kříženců hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) je barva květů často proměnlivá. K druhu Hydrangea macrophylla také patří hortenzie, které se pěstují v květináčích. Po odkvětu se často vysazují v zahradě, ale zpravidla tam přežijí jen mírné zimy (viz heslo Hydrangea macrophylla jako pokojová a hrnková rostlina).
Druhy a odrůdy
Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens)
Je 1–3 m vysoký keř se štíhlými větvemi a s široce vejčitými listy až 15 cm dlouhými. Bílé květy v 5–10 cm širokých kulovitých květenstvích se objevují v červnu až září. Zpravidla se nevysazuje druh, ale jeho zahradní formy s „plnými“ květy.
Hortenzie drsná (Hydrangea aspera)
Je 1–4 m vysoký keř s tlustými, trvale hustě chlupatými výhony. Listy jsou úzce vejčité až kopinaté, 5–35 cm dlouhé. Květy v plochých květenstvích (10–30 cm širokých) mají plodné květy růžové, fialové nebo modré a okrajové květy bílé až růžové.
Hortenzie drsná pochází z východní Asie a je velmi proměnlivá. Představuje příbuzenstvo různých forem, které se pro měkce chlupaté listy společně označují jako „sametové“ hortenzie. Všechny se vyznačují řídkým rozvětvováním a plochými květenstvími 10–30 cm širokými. Jsou to hodnotné nápadně kvetoucí keře, kterým se nejlépe daří na světlých místech chráněných proti slunečnímu úpalu a proti větru, v půdách svěžích a dobře propustných.
Pro zahradu jsou významné následující formy:
- ‚Macrophylla‘ je keř přes 3 m vysoký, málo rozvětvený, s listy oválnými nebo vejčitými, až 25 cm dlouhými, vespod šedě plstnatě chlupatými. Ploše kulovitá květenství, až 25 cm široká, se objevují v červenci až srpnu. Plodné květy jsou zbarvené bledě lila, neplodné okrajové květy jsou bílé.
- ‚Mauvette‘ dorůstá do výšky 2 m a má slézově zbarvené vnitřní plodné květy. Listy a květenství jsou o něco menší než u odrůdy ‚Macrophylla‘.
Hortenzie drsná
(Hydrangea aspera ssp. sargentiana)
Větví, stejně jako druh, jen velmi málo a pomalu se rozšiřuje krátkými výběžky. Široce až podlouhle vejčité listy jsou 15–35 cm dlouhé, na líci sametově chlupaté a drsné, při rašení červené. Listy a mladé větve pokryté tlustšími huňatými chlupy jsou zpočátku růžově červené. V červenci až srpnu se ukazují v plochých, až 25 cm širokých květenstvích bílé okrajové a růžové vnitřní květy. Hydrangea aspera ssp. sargentiana je nejčastěji vysazovanou „sametovou“ hortenzií.
Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)
Nejběžněji pěstovaný druh se sytě zelenými listy a velkými kulovitými nebo plochými květenstvími. Barva květů se liší podle pH půdy. Dorůstá výšky až 1,5 m a vyžaduje chráněné místo.
Mezi významné odrůdy patří:
- ‚Alpenglühen‘ – Červené květy, pouze neplodné.
- ‚Masja‘ – Velká kulovitá květenství, růžová.
- ‚Blue Wave‘ – Vnitřní květy modré, vnější růžové, lila nebo hořcově modré.
Podrobný přehled odrůd a vlastností hortenzie velkolisté najdete v tomto samostatném článku.
Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata)
Roste ve své východoasijské domovině 7 m vysoko, u nás jen do výšky 2 m. Je to vzpřímeně a široce rostoucí keř s několika málo hlavními větvemi. Listy jsou eliptické až vejčité, 5–15 cm dlouhé, na líci téměř lysé a na rubu štětinatě chlupaté. Keř bohatě kvete v srpnu až září v kuželovitých latách 15–25 cm dlouhých. Asi 3 cm široké neplodné květy jsou v květenství rovnoměrně rozdělené. Neplodné i plodné květy jsou bílé, ale neplodné se zbarvují při odkvétání růžově. V dnešní době se téměř výhradně vysazuje odrůda ‚Grandiflora‘, která má 30 cm dlouhé laty s převážně neplodnými bílými květy.
Podrobný přehled odrůd a vlastností hortenzie latnatá najdete v tomto samostatném článku.
Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris)
Je popínavá. V Japonsku, kde je doma, šplhá do korun vysokých stromů podobně jako u nás břečťan. Příčepivými kořeny na stoncích se rostlina uspokojivě uchycuje na drsném povrchu zdí, ale většinou potřebuje pevnou oporu pro šplhání. Listy hortenzie řapíkaté jsou 5–10 cm dlouhé, široce vejčité až okrouhlé, na líci leskle zelené; na podzim se zbarvují nápadně žlutě. Květy jsou uspořádané v 15–20 cm široké deštníkovité latě. Plodné i neplodné květy jsou bílé. Hortenzie řapíkatá kvete v červnu až červenci. Je to robustní popínavá rostlina, která dobře roste i na stinných místech.
Hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata)
Je jen 1 m vysoký keř s řídkými výhony a s listy tenkými, eliptickými až kopinatými, 5–15 cm dlouhými. Kvete v červenci až srpnu. Ploché nebo vyklenuté okolíky jsou 4–8 cm dlouhé, modré nebo bílé a na okraji mají málo drobných růžových nebo modrých květů.
Pěstují se odrůdy tohoto východoasijského druhu; od odrůd Hydrangea macrophylla se odlišují menším a deštníkovitým květenstvím:
- U odrůdy ‚Acuminata‘ jsou plodné vnitřní květy ocelově modré a okrajové květy růžové.
- ‚Bluebird‘ má vnitřní květy modré, vnější červenavě purpurové a na kyselých půdách světle modré.
- ‚Grayswood‘ má květy často až do prvních mrazů – plodné jsou růžové nebo modré, okrajové neplodné květy jsou zprvu bílé, ale brzy karmínově červené.
- ‚Imperatrice Eugenie‘ má květy uvnitř modré a na okraji květenství růžové.
- ‚Preciosa‘ má v ploše kulovitém květenství četné neplodné květy. Jsou zpočátku tmavě růžové, na podzim se zbarvují purpurově červeně. Tato odrůda bohatě kvete a je mrazuvzdorná.
- ‚Rosalba‘ je odrůda s deštníkovitým květenstvím. Vnitřní květy jsou růžové nebo modré, okrajové jsou nejdříve bílé a později částečně karmínově růžové.
