Korová nekróza

Korová nekróza - jabloně, jádroviny i peckoviny

(Pseudomonas syringae, Valsa spp., Nectria galligena)

Korová nekróza je vážné onemocnění jabloní způsobené houbou (buď Pseudomonas syringae, nebo Neonectria ditissima, nebo Nectria galligena a další). Tyto houby napadají kůru a dřevo stromů, což vede k nekróze tkání a postupnému odumírání rostliny.

Onemocnění se často objevuje na ranách, které vznikají například po poškození stromu nebo po řezu větví.

Symptomy korové nekrózy u jabloní, hrušní a dalších jádrovin či peckovin zahrnují odumírání kůry, vznik trhlin a puchýřků, výtok pryskyřice a tvorbu korkovitých plátů na povrchu kůry. V důsledku infekce může dojít ke snížení vitality stromu, poklesu úrody, a dokonce i úhynu.

Prevence a kontrola korové nekrózy zahrnují pravidelné kontroly a odstranění napadených částí stromu, aby se zabránilo šíření infekce. Důležité je také udržovat stromy ve zdravém stavu prostřednictvím správného zavlažování, hnojení a řezu.

V některých případech mohou být použity fungicidy k potlačení růstu houby, ale je důležité dodržovat pokyny výrobce a postupovat s ohledem na životní prostředí.

Nektriová korová nekróza jabloně

Nektriová korová nekróza je jedním z druhů korových nekróz ovocných stromů, především jabloní a hrušní, a vyskytuje se hlavně v oblastech s vyšším množstvím srážek. Předejít jí můžete – stejně jako u ostatních druhů nekróz – především ochranou kmenů a větví před poraněním a pečlivým ošetřením ran, které přirozeně vznikají při řezu a prořezávání stromů.

Korová nekróza kaštanovníku - hypovirus

Korová nekróza kaštanovníku nespadá přímo mezi korové nekrózy ovocných stromů, ale je to také houbová choroba způsobená tentokrát houbou Cryphonectria parasitica z čeledi čárovkotvaré. Někdy se této chorobě lidově říká rakovina kůry kaštanovníku.

Choroba napadá zejména kaštanovníky. I když se nejedná o nepůvodní patogen v Evropě, nyní je po celém kontinentu velmi rozšířen.

Choroba se může vyskytovat u kaštanovníku, dubu i buku, a proto jsou všechny tyto dřeviny při dovozu i vývozu kontrolovány. Měly by být kontrolovány i ve školkách a dalších místech, kde byste si je mohli zakoupit na svou zahradu apod. Poškozené stromy by vám totiž patogen mohly rozšířit i na jiné dřeviny v zahradě.

Bakteriální skvrnitost a korová nekróza

Někdy se plete korová nekróza s bakteriální skvrnitostí, ale jedná se o různá onemocnění.

Bakteriální skvrnitost a korová nekróza jsou dvě různá onemocnění, která postihují jabloně a mohou mít podobné symptomy, ale jsou způsobena různými patogeny.

Bakteriální skvrnitost, známá také jako bakteriální oční skvrny, je onemocnění způsobené bakterií Erwinia amylovora. Tato bakterie napadá rostliny zejména přes květy a způsobuje různé symptomy, včetně hnědých nebo černých skvrn na květech, listech a plodech. Může také způsobit zasychání a zčernání větví. Bakteriální skvrnitost je infekční onemocnění a může se šířit včelami, hmyzem nebo deštěm.

Naopak korová nekróza je onemocnění způsobené houbou Neonectria ditissima nebo podobnými. Tato houba napadá kůru a dřevo jabloní, což vede k nekróze tkání a postupnému odumírání rostliny. Symptomy korové nekrózy zahrnují odumírání kůry, vznik trhlin a puchýřků, výtok pryskyřice a tvorbu korkovitých plátů na povrchu kůry.

I když se mohou symptomy obou onemocnění podobat, rozdíl spočívá v příčině. Bakteriální skvrnitost je způsobena bakterií Erwinia amylovora, zatímco korová nekróza je způsobena houbou Neonectria ditissima. Identifikace správného patogenu je důležitá pro vhodnou diagnostiku a správnou léčbu onemocnění.

Pokud jste podezření na některou z těchto chorob, je vhodné se poradit s odborníkem, který vám pomůže určit přesnou diagnózu a doporučení pro léčbu a prevenci.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Korová nekróza – Agromanuál

Jak vyzrát na korovou nekrózu – Sazenička

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.