Maceška (Viola)

Violka, fialka

Většinou vytrvalé byliny s vonnými květy

Stanoviště: slunné až stinné; humózní, čerstvá půda
Výška: 10–30 cm
Doba kvetení: březen–září, podle druhu
Množení: výsevem nebo dělením

Různé druhy tohoto rodu lze nalézt téměř po celé zeměkouli. Nízké byliny jsou osvědčené kulturní rostliny a patří k čeledi violkovitých (Violaceae), jejímiž jsou jedinými zástupci. Domácí druhy violek (fialek) rostou často v lesích nebo na lesních okrajích, ale také na loukách, polích, vřesovištích, na močálech a rašeliništích, až do hor.

Violky mají dlouze řapíkaté srdčité nebo vejčité listy, dlouze stopkaté květy, vyrůstající z paždí listů, stojí jednotlivě nebo po dvou. Květ sestává vždy z 5 korunních plátků, z nichž prostřední, spodní, lístek je opatřen ostruhou. Nehledě na modré, fialové, žluté a bílé tóny čistých druhů, existují četné barevné nuance mnoha zahradních odrůd.

Zahradní macešky s téměř nepřehlédnutelnou rozmanitostí barev a tvarů vznikly z četných křížení, na nichž se údajně zúčastnily druhy Viola lutea, V. altaica a V. tricolor. Kromě violky rohaté (Viola cornuta), která potřebuje slunné místo, cítí se ostatní druhy nejlépe v polostínu, pokud možno ve spojení s dřevinami. Rostliny se mohou množit dělením nebo vysévat na podzim či časně zjara, kvetou pak na jaře nebo v létěviola:fialka.

Domácí druhy:

Violka rolní (Viola arvensis)

Jednoletá, max. 20 cm vysoká, květy bíložluté. Roste často na polích, snáší slunce i sucho.

Violka psí (Viola canina)

Až 30 cm vysoká, květy modrofialové, běžná v Evropě, roste na pastvinách, vřesovištích a lesních lemech.

Violka vonná (Viola odorata)

Tmavě fialové voňavé květy, tvorba odnoží, liečivé účinky (čaj z květů při bronchitidě, černém kašli atď.), záhradná odrůda ‚Königin Charlotte‘.

Violka bahenní (Viola palustris)

Cca 15 cm vysoká, šeříkově modré květy, rastie na brehoch, v bažinách a olšinách.

Violka trojbarevná (Viola tricolor)

Jednoletá až víceletá, květy modrofialové, bílé a žluté, dříve používaná jako léčivá rostlina.

Cizokrajné druhy pro zahradu:

Violka rohatá (Viola cornuta)

Velkokvěté druhy, kvetou od května do podzimu, oblíbené odrůdy:

‚Blaue Schönheit‘ (zářivě modrá),
‚Bouillon‘ (tmavě citronově žlutá),
‚Famos‘ (vínově červená),
‚Germania‘ (tmavě purpurově fialová),
‚Hansa‘ (tmavě modrá),
‚White Perfection‘ (čistě bílá).

Violka labradorská (Viola labradorica)

Pouze 15 cm vysoká, porcelánově modré květy, srdčité listy s purpurovým nádechem, vhodná jako půdopokryvná rostlina na okraje porostu.

Hnojení venkovních rostlin

Venkovní rostliny můžete hnojit buď posypem Hnojíku kolem stonku nebo postřikem z jeho výluhu. Při posypu jemně rozprostřete Hnojík kolem rostlin nebo po celém záhonu, tak aby vrstva byla tenká a hnojivo se rovnoměrně rozkládalo. Vyhýbejte se vytváření hromádek, protože v případě delšího ponechání hnojiva ve vlhkém prostředí může začít plísnit. Tento jev rostlinám škodit nemusí, ale může být problém pro alergiky a esteticky to není příjemné. Osobně dávám přednost postřiku pro všechny venkovní plochy. Postřik připravujte v koncentraci jedné čajové lžičky Hnojíku na 1 litr vody, pokud jsou rostliny zdravé a nepotřebují léčbu nemocí nebo nejsou napadené škůdci.

Jak často hnojit Hnojíkem

Okrasné rostliny je během vegetativního růstu dostatečné hnojit 1-2x měsíčně. Spotřeba hnojiva je minimální, ale výsledky jsou výborné.