Aspidistra (Aspidistra elatior), kořenokvětka
Kořenokvětka – nenáročná pokojovka do stínu i do tmavého kouta
Pokojová rostlina se vzpřímeně rostoucími listy
- Stanoviště: polostinné až stinné
- Výška: až 1 m
- Doba kvetení: únor–duben
- Množení: dělením
Aspidistra kdysi zdobila špatně osvětlené ševcovské dílny a řeznické krámy právě proto, že snášela umístění v temných koutech, v průvanu a v kolísavé teplotě. Přísluší k liliovitým rostlinám (Liliaceae).
Existuje jen jediný druh, aspidistra (Aspidistra elatior) z Číny. Její kopinaté listy mohou být delší než půl metru a mají dlouhý řapík. Na jaře se objevují nenápadné květy v barvě hnědavé až lila. Od druhu s tmavozelenými listy vznikla odrůda s podélnými světlými pruhy na listech (‚Variegata‘). Je ozdobnější, ale také náročnější na světlo než zelenolistá rostlina.
V dnešní době není aspidistra ve velké oblibě a málokdy se nabízí v obchodech.
Pěstování aspidistry: stanoviště, zálivka a přezimování
Aspidistra není náročná, ale nejlépe roste v polostínu a při chladném přezimování (může však přes zimu zůstat i při pokojové teplotě ve vytápěném bytě).
Zálivka má být po celý rok mírná. Občasným omytím se zachovají listy stále lesklé. Od konce dubna do konce srpna je žádoucí přihnojování po dvou týdnech, a to poloviční dávkou, než je uvedena na obalu hnojiva.
Přesazení, nejlépe na jaře, má následovat až po úplném prokořenění zeminy v květináči. Při přesazování lze rostlinu bez problémů množit dělením. Choroby a škůdci se na rostlině málokdy vyskytují. Při silném hnojení dochází k podélnému roztrhání listů.
Stanoviště: aspidistra snese i tmavý kout
Aspidistře se přezdívá litinová květina nebo železná rostlina – a to kvůli tomu, co vydrží. Roste i tam, kde jiné pokojovky strádají: v chodbě bez přímého okna, na severním parapetu, v průvanu i v místě, kde teplota přes den kolísá.
- Nejlépe jí svědčí polostín – rozptýlené světlo pár metrů od okna nebo severní okno.
- Přímé polední slunce nesnáší. Listy na něm blednou a dostávají suché okraje.
- Hlubokému stínu se přizpůsobí, jen poroste pomaleji a nasadí méně listů.
- Teplota 15–22 °C přes léto; v zimě jí prospěje chladnější místo kolem 10 °C, ale ve vytápěném bytě přežije bez potíží.
- Přes léto ji lze vynést ven na stinnou terasu. Mráz nesnáší – vracejte ji dovnitř dřív, než se teploty přiblíží nule.
Hledáte další rostliny do tmavších míst? Projděte si přehled pokojových rostlin nebo se podívejte na zamiokulkas a fíkus.
Kvete aspidistra? Květ hledejte u země
Ano, kvete – jen si toho málokdo všimne. Květ aspidistry vyrůstá od února do dubna přímo z oddenku těsně nad povrchem substrátu. Je masitý, hnědofialový až lila, sotva dva až tři centimetry velký a schovaný pod listy, takže ho snadno přehlédnete. O tom, kdo ho v přírodě opyluje, se mezi botaniky dodnes vedou spory.
V bytě kvete kořenokvětka jen výjimečně, a to spíš u starších, dobře prokořeněných rostlin, které se dlouho nepřesazovaly. Nekvetoucí aspidistra proto není známka toho, že by se jí nedařilo.
Aspidistra ‚Variegata‘ a barevné odrůdy
Vedle zelenolisté základní formy se pěstuje panašovaná odrůda ‚Variegata‘ s podélnými krémovými pruhy. Panašování je nestálé: v příliš tmavém koutě nebo při silném hnojení odrůda pruhy ztrácí a vrací se k čistě zelenému listu. Chcete-li kresbu udržet, dejte jí světlejší místo než zelenolisté rostlině a hnojte střídměji. Novější botanické systémy řadí rod Aspidistra do čeledi chřestovitých (Asparagaceae).
Čím aspidistru hnojit
Aspidistru je snazší přehnojit než vyhladovět. Od konce dubna do konce srpna stačí přihnojovat jednou za dva týdny, a to poloviční dávkou, než uvádí obal. Od září do jara se nehnojí vůbec – rostlina odpočívá a živiny by v substrátu jen zůstaly.
Silná dávka se pozná hned: listy se podélně roztrhnou a už nesrostou. Obecná pravidla i dávkování pro pokojovky najdete v článku hnojení pokojových rostlin.
Organické hnojivo Hnojík v katalogu
Časté potíže a co za nimi bývá
| Co vidíte | Nejčastější příčina | Co s tím |
|---|---|---|
| Hnědé, suché konce listů | Suchý vzduch u topení nebo přeschlý kořenový bal | Odsunout od radiátoru, zalévat pravidelněji menšími dávkami, listy občas orosit |
| Bledé, vyšisované listy | Příliš ostré přímé slunce | Přesunout do polostínu, dál od jižního okna |
| Podélně roztržené listy | Silné hnojení | Snížit dávku na polovinu doporučené, přes zimu nehnojit |
| Měkké, hnijící báze listů | Přelití a voda stojící v obalu | Přebytečnou vodu z obalu vylévat, nechat vrchní vrstvu substrátu proschnout |
| Rostlina roky nepřirůstá | Hluboký stín, těsný květináč | Světlejší místo; přesadit až po úplném prokořenění zeminy |
| Odrůda ‚Variegata‘ ztrácí pruhy | Málo světla nebo silné hnojení | Světlejší stanoviště a střídmější přihnojování |
Choroby a škůdci aspidistru trápí jen zřídka. Když se objeví, bývá to na rostlinách přesušených a stojících v teple; přehled najdete v článku škůdci pokojových rostlin.
Časté dotazy o aspidistře
Je aspidistra jedovatá pro kočky a psy?
Aspidistra elatior je vedená mezi netoxickými pokojovými rostlinami, takže okousaný list zvířeti neublíží. Rostlině ale ano – poškozený list už nedoroste a zůstane na ní roky.
Jak aspidistru množit?
Dělením oddenku při jarním přesazování. Každý oddělený díl musí mít vlastní kus oddenku s kořeny a nejméně dva až tři listy. Řezné plochy nechte pár hodin oschnout a nový trs prvních čtrnáct dní zalévejte jen střídmě.
Jak často aspidistru přesazovat?
Zpravidla jednou za tři až čtyři roky, vždy až po úplném prokořenění zeminy v květináči. Aspidistra kvete i přirůstá lépe, když má kořeny v mírné tísni.
Proč aspidistra skoro neroste?
Tak to má být. I ve vhodných podmínkách nasadí jen několik nových listů za rok. Pomalý růst je u kořenokvětky normální, ne známka potíží.
