Ploštičník

Vysoká trvalka s dlouhými bílými květenstvími. Rostlina zaujme svým půvabem zejména ve stínu stromů nebo před tmavým pozadím, kde její bílé květy vyniknou.

• Stanoviště: polostinné až stinné
• Výška: až 2 m
• Doba kvetení: srpen–září
• Množení: výsevem nebo dělením

Rod ploštičníků (Ranunculaceae – pryskyřníkovité) zahrnuje cenné trvalky, které nejlépe prospívají ve vlhké, humusem bohaté půdě, často ve stínu stromů či zdí. Ploštičníky dosahují plného efektu až po několika letech od výsadby a dlouhou dobu zůstávají na místě.

• Původ: Severní Amerika
• Výška: 1,5–2 m
• Květy: bílé, hustě uspořádané ve štíhlých hroznech
• Doba květu: srpen–září
• Ideální pro polostinná místa.

• Nejkrásnější druh ploštičníku
• Výška: až 2 m
• Květy: krémově bílé, příjemně vonící
• Odrůdy:
  • ‚Atropurpurea‘: 2 m, bílá barva květů, hnědočervené listy
  • ‚Brunette‘: 1,5 m, krémově bílé květy, světle hnědé listy

• Květenství: rozvětvené, mírně převislé, slabě vonné
• Barva květů: krémově bílá
• Doba květu: září–říjen
• Výška: až 1,5 m (potřebuje opěrný kolík).

• Stanoviště: polostín až stín, ideálně před tmavým pozadím nebo pod vzrostlými dřevinami, kde bílá květenství vyniknou. Na plném slunci listy usychají.
• Půda: humózní, hlubší a stále vlhká. Ploštičník je nejnáročnější právě na vlhkost — v suchu předčasně zatáhne a nekvete.
• Prostor: počítejte s výškou až 2 m při kvetení a s tím, že trs je široký. Patří do zadní části stinného záhonu.
• Opora: u vysokých odrůd se v exponované poloze vyplatí, protože dlouhé svíce se po dešti ohýbají.
• Dělení: jen když je nutné, zjara. Ploštičník nesnáší přesazování a po zásahu do kořenů roky stagnuje — na jednom místě vydrží klidně deset let.
• Řez: odkvetlá květenství můžete nechat, suché svíce jsou ozdobné i v zimě. Zatáhlé listy odstraňte na podzim nebo zjara.

Kdy ploštičník kvete?

V srpnu a září, tedy v době, kdy většina stinných trvalek už odkvetla. To je jeho hlavní přednost — do stinného záhonu přinese kvetení na konci léta.

Proč se ploštičníku říká ploštičník?

Latinské Cimicifuga je složené z cimex (štěnice) a fugare (zahánět) — jméno vzniklo podle toho, k čemu se rostlina používala ve středověku. Květenství některých druhů má výrazný, nepříjemný pach.

Proč ploštičník nekvete?

Skoro vždy kvůli suchu. Potřebuje stále vlhkou humózní půdu; v suchém stinném místě pod stromy, kde mu kořeny konkurují, jen přežívá. Druhou příčinou je nedávné přesazení.

Je Cimicifuga a Actaea totéž?

Ano. Rod Cimicifuga byl botanicky sloučen s rodem Actaea, takže se stejné rostliny prodávají pod oběma jmény — například Actaea simplex a Cimicifuga simplex.

Je ploštičník jedovatý?

Patří do čeledi pryskyřníkovitých a jeho části obsahují dráždivé látky; plody rodu Actaea jsou jedovaté. Rostlina se nejí a po řezu je dobré si umýt ruce.

Čím ploštičník hnojit?

Ocení humózní půdu, takže hlavně mulč a kompost. Jedna dávka organického hnojiva zjara stačí — důležitější než hnojení je u něj udržet vlhkost.