Bazalka (Ocimum basilicum): druhy, účinky a využití

Silně vonná, jednoletá léčivá bylina a koření; dobrá včelí pastva

• Stanoviště: místo exponované na slunci, chráněné před větrem; písčitohlinitá půda
• Výška: 20–50 cm
• Doba kvetení: červenec–září
• Množení: výsevem

Tato rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) pochází z Indie, ale velmi brzy se rozšířila do teplých oblastí Středomoří. Jako koření a léčivá bylina byla ceněna již dávno před naším letopočtem, neboť zbytky bazalky byly nalezeny v hrobkách egyptských pyramid. Její využití v zahradách a kuchyních panovníků vedlo k označení „královská bylina“. Ve 12. století byla bazalka přivezena do střední Evropy.

Je velmi náročná na teplo a planě roste pouze jižně od Alp. Je jednoletá, její vzpřímené bylinné stonky se v horní části bohatě větví a mohou dosahovat výšky až 50 cm v závislosti na stanovišti. Listy jsou protáhlé až oválné, lehce vypouklé. Od července se na špičkách stonků objevují drobné bělavé až růžové květy v lichopřeslenech. Intenzita kořeněného aroma celé rostliny závisí na množství slunečního svitu a propustnosti půdy.

Peprná vůně bazalky pochází z éterických olejů. Použití této rostliny je mnohostranné – hodí se jako náhrada pepře, do bylinkového másla, k rajčatům a k pálivé zelenině z jihu. Doporučuje se používat ji samostatně, nikoli ve směsi.

Bazalka působí jako prostředek uvolňující křeče při žaludečních potížích a dalších trávicích obtížích.

• Drobnolistá bazalka – tvoří nízké trsy, má velmi malé listy a jemné aroma.
• Velkolistá bazalka – celkově větší, má lžičkovité listy, je odolnější, avšak méně aromatická.

Kromě nich se pěstují i barevné a nízké odrůdy bazalky pravé: červená s tmavě fialovými listy, trpasličí do květináčů a klasická zelená; kdo si chce vybrat, sáhne po směsi semen.

Bazalka patří mezi nejnáročnější bylinky na teplo a živiny — v květináči se substrát vyčerpá za pár týdnů. Jak ji přihnojovat, aby nešla předčasně do květu, najdete v článku hnojení bylinek; obecná dávkování shrnuje univerzální organické hnojivo.

Bazalka pravá je u nás jednoletka — mráz nepřečká a po odkvětu odumírá. Vytrvalá je jen bazalka posvátná (tulsí), a to pouze v tropech; ve středoevropských podmínkách se i ta pěstuje jako letní bylina v květináči.

Drobnolistá tvoří nízké husté trsy s malými listy a jemnějším aroma — hodí se do truhlíku a na okno. Velkolistá (janovská) je vzrůstnější, má velké lžičkovité listy a je odolnější, aroma má ale mírnější. Do pesta a k rajčatům se proto obvykle sklízí velkolistá, do dochucení hotových jídel drobnolistá.

V kuchyni jako náhrada pepře, do bylinkového másla, k rajčatům a k pálivé zelenině z jihu; používá se samostatně, ne ve směsi s dalším kořením. Jako léčivá bylina se tradičně podává při žaludečních potížích a trávicích obtížích, protože uvolňuje křeče.